Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Další stavby, farní kostel, Štekl
Vedle zámku byla ovšem součástí hlubocké knížecí rezidence celá řada dalších staveb. V prostoru před vstupním čelem zámku stávala až do velké přestavby řada hospodářských, správních a obytných budov. Ty byly odstraněny a na tomto místě vznikla parkově upravená plošina zpevněná na okrajích mohutnou zděnou terasou ukončenou cimbuřím.
V předpolí zámku vyrostla jízdárna, jejíž hlavní součástí je sál ohromných rozměrů (47x22m) s otevřeným krovem. Jižní čelo sálu zaujala uvnitř řezbářskou prací bohatě zdobená tribuna. Na stěnách byly kdysi zavěšeny zbraně, brnění a drahocenné gobelíny. Hlavní sál jízdárny ze tří stran rámovaly nižší boční prostory kočárovny a stájí. Nechyběli tu ani místnosti pro ubytování personálu.
Jízdárnu navrhl architekt Franz Beer. Od jeho výkresů z roku 1845 se však podoby fasád v dílčích rysech odlišuje. Snad nejnápadnější změnou je zvětšení tří oken na užších stranách velikého sálu a jejich ukončení segmentovými záklenky. Zdivo jízdárny je ukončeno motivem cimbuří – prvkem středověké fortifikační architektury. Stupňovité cimbuří završuje i průčelí štíty velikého sálu. Gotický motiv kružboví byl vložen i do oken jízdárny. Zatímco však zdivo zámku kryje nákladná omítka s kvádrováním, ne jízdárně se v hojné míře uplatnil neomítaný kámen. Jeho použití na fasádách mnoha schwarzenberských staveb se stalo příznačným rysem.
Jízdárnu spojil se zámkem skleník zimní zahrady, jehož architektura byla řešena v gotických formách. Vstupní portál ukončuje hrotitý gotický oblouk, všude spatřujeme „gotické“ kružby a fiály. Nicméně kovová konstrukce skleníku je veskrz moderní. Byla to ostatně v první řadě Anglie, kde se z litinových dílců provedené stavby či jejich součásti staly velmi oblíbené. I zde se na Hluboké zjevně zračí inspirace britskou architekturou.
Pro schwarzenberské správní úřady, které musely opustit bourané budovy v předpolí zámku, byl podle Beerova projektu dole v Podhradí, v místě, kde počíná cesta nahoru k zámku, postaven úřednický dům. Jeho čtyři křídla uzavírají ústřední čtverhranný dvůr. Vnější fasády úřednického domu jsou neskonale jednodušší než průčelí zámku a prostší než budova zámecké jízdárny. Je zjevné, že vnější výraz všech těchto staveb byl záměrně odstupňován podle jejich významu. K nemnoha členícím prvkům na strohé architektuře úřednického domu patří nepatrné zvýraznění střední části hlavní, k jihu obrácené fasády. Ta sotva znatelně vystupuje do popředí a je nahoře ukončena nízkým štítem se schwarzenberským znakem. Všechna okna jsou obdélná, jen na nárožích byla uplatněna okna většího rozměru. Jejich orámování i římsy byly provedeny z cihel, které vynikají ve zdivu z neomítaného kamene. Tato budova stojí na počátku dlouhé řady staveb zbudovaných na schwarzenberských panstvích, v jejichž vnějším výrazu se uplatňuje neomítaný kámen i režné cihly a terakotové dílce použité jako členící prvky.
Farní kostel.
V roce 1843 byla ustavena komise, která měla vybrat pozemek pro nový farní kostel. Zvolila prostor obecní zahrady nedaleko úřednického domu. Protože však pro zamýšlenou stavbu nedostačoval, byl ještě přikoupen sousední pozemek. V průběhu roku 1843 pracoval Franz Beer na plánech. S výstavbou vyslovila českobudějovická konzistoř souhlas 21. března 1844. Dne 24. dubna ho obdržel místní farář Matěj Pavel Fučík, který jej přepsal do farní kroniky. Základní kámen byl položen 9. července 1844 a na stavbě pilně pracovali místní farníci – tak mimo jiné vozili kámen z místního tzv. „Zdíkova“ lomu, který byl v knížecím majetku. Kostel byl dokončen na počátku září roku 1846 a benedikován 29. listopadu. Slavnostní svěcení provedl 16. května 1847 sám kardinál Friedrich Schwarzenberk, v té době ještě arcibiskup salcburský, k poctě sv. Jana Nepomuského, tradičně uctívaného ve schwarzenberském rodě. V roce 1850 byla učiněna rekapitulace stavebních nákladů – tato částka ve výši 248 654 zlatých byla uhrazena patronem farnosti knížetem Janem Adolfem II.
Kostel na Hluboké se vymyká z řady kostelů postavených v neogotickém stylu na českém a moravském venkově, a to jak svými většími dimenzemi, tak i náročnějším dispozičním řešením. Za základ půdorysného řešení byl zvolen latinský kříž – hlubocký kostel má tedy příčnou loď. Jeho polygonálně ukončený presbytář navíc na obvodu lemují nižší prostory využívané jako kaple, sakristie a oratoře. Navenek tak závěr hlubockého farního kostela připomíná gotické chrámy s katedrální dispozicí. Výškovou dominantou kostela je hranolová věž v ose západního průčelí, jejímž přízemkem prochází hlavní průchod do nitra lodi. Proto také je v západním průčelí věže osazen náročně utvářený vstupní portál. Ve vnějším obrazu stavby se výrazně uplatňuje použitý stavební materiál – neomítaný kámen, jak se s tím setkáváme na současných stavbách zámecké jízdárny a úřednického domu. Na výzdobě kostela a jeho vybavení se podílela řada vynikajících řemeslníků, kteří pracovali i nahoře na zámku.
Štekl.
Při cestě směřující z Podhradí od farního kostela a úřednického domu nahoru k zámku vyrostl tzv. Stöckel – budova určená jako obydlí schwarzenberských úředníků a zámeckého lékaře. Na stavbu Šteklu vyhotovil plány Damas Deworezky a to v několika variantách. Ačkoli v plánech byl Štekl nakreslen již v roce 1862, ke stavbě se přikročilo až o pět let později. Na Deworezkého návrhu člení tuto stavbu na nárožích válcové a polygonální věže a z fronty mezi nimi vystupují polygonální rizality. Objevuje se tu motiv střílen a cimbuří. Měl tedy být jakousi miniaturou vlastního zámku. Obvodové zdivo Šteklu bylo shodně jako u Beerova úřednického domu, farního kostela a jízdárny provedeno z neomítaného kamene, některé členící prvky, jako římsy nad okny, byly vyzděny z cihel. Jak našedlý kámen, tak i červené cihly se v úhrnném výrazu stavby velmi výrazně uplatňují.
Do dvora Šteklu se otevírá brána zaklenutá hrotitým gotickým obloukem, za ní po levé jihozápadní straně stojí vlastní obytná budova, proti ní položenou stranu dvora uzavírala nízká, v jednotné stylové formě zbudovaná stavení, kde byli chováni psi. Pro potřebu velkých honů jich byl na Hluboké vydržován veliký počet.
Kromě kostela, úřednického domu a Šteklu vyrostly na Hluboké v téže době i další stavby, jejichž fasády dávaly zřetelně najevo, že byly zbudovány podle projektů vzešlých z knížecí kanceláře. Nedochovala se půvabná dřevěná stavba pro loďky označovaná jako Botshaus na Munickém rybníku, kterou na jednom ze svých akvarelů zachytil Karl Zenker. U vjezdu do Staré obory vyrostl lovčí dům ve Staré oboře lovecká chata (Cottage), přízemní budova s architektonickými prvky neogotiky. Byla namalována i na oponě zámeckého divadla. Ve stejném střihovém stylu byly navrženy i stavby čistě užitkové. Za jiné lze vzpomenou velikou stodolu poblíž rozcestí u hráze Munického rybníka, kde se štěpí cesty k loveckému zámku Ohrada a do Českých Budějovic.
