Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Nejslavnější chvíle Hluboké
Členové knížecího rodu Schwarzenberků trávili velkou část roku v Čechách. V 18. století byl jejich oblíbenou rezidencí zámek v Českém Krumlově. Kromě toho pobývala knížecí rodina často i na Hluboké, a to zejména v létě a na podzim, vedle toho ale i v Protivíně a v Postoloprtech. Velké oblibě se těšila i Třeboň, kde Schwarzenberkové od druhé poloviny 19. století sídlili hlavně v zimním období.
Hluboká prožívala nejslavnější chvíle na podzim, kdy se tu konávaly proslulé hony. Tehdy k zámku přijížděli velké vozy naložené zavazadly a ve čtyřspřeží sám kníže a kněžna, na něž před zámkem čekalo shromážděné úřednictvo. Přítomnost knížecí rodiny na Hluboké dávala najevo výzdoba vlajkami ve schwarzenberských modro-bílých barvách. Pobyt panujícího knížete a jeho manželky ohlašoval prapor na velké věži, přítomnost dědičného prince a princezny prapor na věži vpravo od vstupní brány zámku.
Zejména v době honů přijížděla na Hlubokou řada vzácných hostů. Zavítal sem arcivévoda a budoucí císař František Josef. Hlubokou navštívil i princ waleský, pozdější britský král Eduard VII. V roce 1871 sem přijel rakousko-uherský korunní princ Rudolf. Na jeho počest byl na Podskalské louce pod zámkem uspořádán vídeňským pyrotechnikem Struverem velkolepý ohňostroj, který však přerušila velká bouře. V roce 1893 na Hlubokou zavítal i Rudolfův nástupce v následnictví – arcivévoda František Ferdinand d´Este.
Lovci a poboční myslivci vyjížděli na lov ze zámku v povozech a na koních, vrchnost zpravidla čtyřspřežím. Přitom zaznívaly z velké věže zámku fanfáry hrané na lesní rohy kapelou krumlovské knížecí gardy. Večer se na velkém nádvoří zámku odehrával slavnostní výřad zvěře vyložené na chvoji. Vrchní lesmistr hlásil knížeti druh a počet ulovené zvěře, kníže ji se svými hosty prohlížel, a to zejména silné kusy. Za výřadu opět z velké věže vyhrávala knížecí granátnická kapela. To vše se odehrávalo za svitu pochodní držených lesnickým personálem.
O atmosféře hlubockých honů v době, kdy byl zámek budován a zařizován, vypovídají i dva v roce 1865 pořízené akvarely vídeňského malíře Carla Goebela. Na prvním z nich spatřujeme společnost lovců a dam. V pozadí se zdvihá štít zámecké jízdárny a budova zámku s praporem vlajícím na velké věži. Druhý Goebelův obraz zachycuje povozy přijíždějící na velké nádvoří zámku, aristokratické lovce – pány i dámy, a zvěř ukládanou na dlažbu dvora. Slávu a tradici hlubockých honů dokládají i lovčí knihy umístěné ve velké zámecké knihovně a samozřejmě i nespočetné trofeje. Pro tyto lovecké „slavnosti“ vytvářel hlubocký zámek svými společenskými síněmi i hostinskými apartmány a pokoji nezbytné zázemí i skvělou kulisu.
