Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Vnější tvář hlubockého zámku
Vnější tvář hlubockého zámku je určena nakupením bašt, věží a věžiček, arkýřů a fiál, chrličů a cimbuří. Silueta zámku a podoba jeho zevnějšku je bohatá a členitá, už z velké dálky působí hlubocký zámek jako kamenný sen. Stylová forma fasád je ovšem ve středoevropském prostředí zjevným importem. Vnější ráz zámku spoluurčují obdélná okna nahoře rámovaná pravoúhle zalomenou římsou – taková se objevují na stavbách anglických zámků stavěných ve „středověkém“ stylu už od 18. století. Stlačený tzv. tudorský oblouk, výrazný prvek britské architektury, nacházíme na Hluboké na místě velmi exponovaném – na hlavní vstupní bráně zámku. Výrazný a všudypřítomný je na Hluboké motiv na krakorcích vysazeného cimbuří, které důsledně ukončuje korunu zdiva jak všech křídel zámku, tak i rizalitů, věží a balkonů. Navíc cimbuří všude zakrývá střechy, které nelze vůbec spatřit. I tento motiv je převzat z britské architektury. A v tomto výčtu by bylo možné pokračovat.
Architektonickými prostředky je navenek výrazně vyjádřena zámecká kaple. Nad její korunní římsou se vysoko zdvihá jehlancová střecha ukončená sanktusníkem. Nároží kaple zesilují opěráky ukončené fiálami vybíhajícími vysoko nad korunní římsu, jak se s tím setkáváme u exkluzivních kaplových staveb z období středověku. Okna kaple jsou vysoká a štíhlá, hrotitě ukončená, jaká byla obvyklá u středověkých kaplí a kostelů. Zámecká kaple na Hluboké se tedy svými formami hlásí ke gotické sakrální architektuře, jinak ale architektura hlubockého zámku přejímá mnohé prvky ze středověké architektury fortifikační. T jejího rejstříku jsou zde převzaty takové motivy, jako je cimbuří, střílny, „obranné“ ochozy, věže a bašty i řešení vstupu do zámku mostem klenoucím se přes hluboký příkop a ústícím do vstupní brány ve věži. Navenek měl tedy novodobý zámek vzbuzovat dojem mocně opevněného a nedobytného středověkého hradu dominující krajině, která z něho byla „ovládána“. Jestliže architektura je uměleckými historiky někdy vykládána jako projev „politického“ fortifikační formy i dominantní situace jakoby chtěly dát najevo, že knížecí rod Schwarzenberků je vladařem velké části jihočeské krajiny.
Vzorem a příkladem pro jeho podobu byla mimo jiné přestavba sídla britských králů ve Windsdoru, prováděná podle návrhů, které vypracovával James Wyatt (1746-1813) a později Jeffry Wyatville (1776-1840) – stavebníkem tu byl král Jiří IV. (regentem od r. 1811, králem 1820-1830). K možným inspiračním zdrojům patří i stavby či úpravy zámků, které navrhovali architekti C. A. Busty, William Atkinson ( † 1839), Anthony Salvin (1799-1881), August Welby Pugin (1812-1852) a další.
Stylová podoba hlubockého zámku patří k nejvýraznějším reflexím britské architektury na evropském kontinentu. Nebyla ovšem osamocená, vzpomenout tu lze mimo jiné anglickou gotizující architekturou inspirované stavby nejprominentnějšího berlínského architekta Karla Friedricha Schinkela. Jeho dílem byla přestavba hradu Stolzenfels na Rýně, kterou zpočátku projektoval Johann Claudius Lassaulx. Stavebníkem byl korunní princ, pozdější pruský král Friedrich Wilhelm IV. V roce 1833 navrhl Schinkel pro pruského prince, pozdějšího císaře Wilhelma I., zámek Neubabelsberg u Postupimi. Podobu zámku výrazně ovlivnily požadavky manželky princezny Augusty sasko-výmarské, která sama anglickou architekturu dobře znala. Určité společné rysy mezi Hlubokou a zmíněnými stavbami Karla Friedricha Schinkela jsou nepřehlédnutelné. Nelze vyloučit, že hlavní projektant hlubockého zámku architekt Franz Beer Schinkelovo dílo znal. Ale i pokud tomu tak nebylo, jsou zmíněné Schinkelovo stavby k hlubockému zámku pozoruhodnou stylovou paralelou.
