Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Kontakty

Státní zámek Hluboká 

Bezručova 142

373 41 Hluboká nad Vltavou

 

Objednávky: +420387843911

Email:vlazny.vaclav@npu.cz

 

Rezervace.npu.cz

Rezervace.npu.cz

Předpověď počasí

Počasí dnes:

26. 10. 2014

oblacnosdestem

Bude oblačno až zataženo, ojediněle přeháňky, během odpoledne až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy. Denní teploty 7 až 11°C.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски

Obsah

Zámecký park

 

     Zámecký areál v Hluboké nad Vltavou se rozprostírá na terénní vyvýšeniněZámecký park na severním okraji Českobudějovické pánve. Novogoticky upravený zámek zaujímá dominantní polohu na skalnatém výběžku, jeho nejbližší okolí je upraveno v podobě pravidelných parterů na dvou terasách. Rozsáhlý krajinářský park založili Schwarzenberkové v 50. letech 19. století jako součást romantických úprav šlechtického sídla, v návaznosti na novogotickou přestavbu zámku. V okolí zámku i v parku se nachází dendrologicky hodnotná sbírka cizokrajných dřevin. Zámecký park o rozloze 58 ha se nachází v nadmořské výšce 390-450 m n. m.

 

Historie

     Zámecký areál i okolní krajina dostaly svou současnou podobu při novogotické přestavbě zámku, provedené v letech 1840-1871 za knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenberku a jeho manželky Eleonory.

     Při svých cestách po Británii knížecí manželé navštívili anglický a skotský venkov, kde se seznámili s tvorbou významných anglických krajinářů, jakými byli William Kent (1684-1748), Lancelot ‘Capability‘ Brown (1716-1783) a Humphry Repton (1752-1818). Navštívili řadu panských sídel s krajinářskými parky, ale také přírodu v Jezerní oblasti a Skotsku. Kníže byl pozván ke královně na zámek Windsor.

     Druhou cestu po Anglii v roce 1838 podnikl kníže pravděpodobně již s myšlenkou zbudování elegantního venkovského sídla v Čechách podle anglických předloh. Důvodem výběru Hluboké byla výhodná poloha zámku v krajině, ale i středověké jádro zámku s členitým půdorysem. Kníže chtěl na oblíbeném místě vybudovat sídlo s patřičnou mírou pohodlí a reprezentace podle vzoru anglického královského sídla ve Windsoru. Důležitou úlohu zřejmě sehrála také inspirace romantickými historickými romány Waltera Scotta.

     Zámecký park byl založen na polích v blízkosti zámku. Terén musel být nákladně vyrovnán rozsáhlými navážkami. V letech 1851-1854 úpravy vedl zahradník Theodor Rehder, syn zahradního inpektora knížete Pücklera v lužickém Muskau. Další práce až po dokončení parku roku 1864 vedl knížecí zahradník Rudolf Vácha (1825-1899). Ten využil bohatých zkušeností z rozsáhlých studijních cest do tuzemska i do ciziny, na které byl knížetem vyslán.

 

Popis

     Horní terasu před vstupem do zámku na východní straně vymezuje stavba bývalé zimní jízdárny (Alšova jihočeská galerie), propojená se zámkem prosklenou chodbou zimní zahrady. Na západní straně s horní terasou sousedí bývalý zámeček Stöckel (hotel Štekl). Na terase před vstupem do zámku se prostírá pravidelný parter. Severní stranu uzavírá dvouramenné schodiště s novogotickou kašnou, ukryté ve skupině vzrostlých buků.

Budovu zámku ze tří stran obklopuje na nižší terénní úrovni pravidelně upravená Dolní zahrada. Mezi keři se nachází kruhový bazén s vodotryskem, do kterého ve známé pohádce spadla pyšná princezna Krasomila. Před jižním průčelím zámku s patrovou litinovou verandou se v přízemí nacházela oranžérie (nyní obřadní síň). Z vyhlídkové terasy se otevírá velkolepé panorama krajinářského parku na Podskalské a Poříčské louce. Za siluetou nedalekého města České Budějovice výhled uzavírá vzdálený masív Blanského lesa s dominantou hory Kleť.

     Prostor Dolní zahrady je z dendrologického hlediska pozoruhodný. Nachází se zde kvalitní vzrostlé stromy převážně cizokrajných druhů jako je liliovník, samčí i samičí strom jinanu, mišpulolistý dub, kaštanovník, platan, nahovětvec, křehovětvec, ořechovec vejčitý; z jehličnanů smrk dvoubarvý, zerav obrovský, jedlovec. Z domácích druhů je třeba zmínit vzrostlý jilm a mohutný letitý tis. V porostu po obvodu zahrady se otevírají výhledy do Podskalské louky.

 

     Severně od zámku na parter navazuje krajinářský park, protkaný sítí kočárových a promenádních cest. V plynulých křivkách procházejí cesty přírodě blízkými scenériemi, tvořenými porosty domácích dřevin a loukami se solitérními stromy. Exotické druhy jsou použity pouze pro obohacení partií nenápadnými barevnými a tvarovými kontrasty. Park spoléhá pouze na přírodní dominanty a vzdálené vypůjčené krajiny – výhledy na rozlehlou hladinu Munického rybníka s loveckým zámkem Ohrada, dvůr Vondrov s přilehlou sítí alejí, siluetu Šumavy a Blanského lesa a průhledy parkem do blízké obory.

 

   Na vyhlídkovém návrší před zámkem stojí novogoticky upravená vodárna. Do rezervoáru vyhloubeného ve skále se trkačem čerpá voda z Vltavy, využívaná i k napájení parkového jezírka. Stranou hlavního

parkového prostoru vede východním svahem zpevněná příjezdová cesta k zámku. U ní je umístěn objekt bývalých panských garáží a malý patrový domek, někdejší prachárna.

     V roce 1997 bylo opraveno a napuštěno jezírko ve střední části parku, následně byl obnoven i obloukový mostek na ostrov (1998). Vyhlídkové místo v louce nad hřbitovem je od roku 1999 opatřeno cihelnou zídkou s popisem výhledu. Na konci 90. let bylo instalováno velkolepé slavnostní osvětlení zámku, parteru a dolní zahrady.

 

Marek Ehrlich

 

Literatura:

Pavlátová, M. –  Ehrlich, M. a kol.: Zahrady a parky jižních Čech. Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o.s. a Nebe s.r.o., Praha a České Budějovice 2004

Pavlátová, M. – Popelová, I.: Zámecký park Hluboká nad Vltavou. Nadace pro rozvoj kulturního dědictví, Hluboká nad Vltavou 1994

Pacáková-Hošťálková, B. a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri, Praha 1999