Naučná stezka zámeckým parkem

Se zajímavostmi zámeckého parku vás seznámí 2,5 km dlouhá naučná stezka s deseti zastaveními

Materiály ke stažení

  • Texty včetně orientačního plánku ke stažení zde.
  • Nature trail texts for download.
  • Die Informationstexte zum Lehrpfad zu entnehmen.

Českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu připravilo na podnět Správy státního zámku Hluboká a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky naučnou stezku zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou. Stezka byla uvedena do provozu v dubnu 2013.

Trasa naučné stezky zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou o délce 2,5 km je fyzicky málo náročná. S krátkou objížďkou je sjízdná pro dětské kočárky. Jízda na kole po parku je zakázána a pohyb se psy je možný pouze na vodítku.

Naučná stezka s deseti zastaveními návštěvníkům představí zajímavosti z historie a současnosti zámeckého areálu i kulturní krajiny Hlubocka. Kromě pravidelných zahrad u zámku návštěvníka zavede také do méně známého krajinářského parku, který patří k nejcennějším v jižních Čechách. Informační panely jsou doplněny bohatou obrazovou dokumentací, součástí každého panelu je orientační mapka s vyznačením místa zastavení.

Zastavení naučné stezky:

  1. Naučná stezka zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou
  2. Dolní zahrada
  3. Horní zahrada
  4. Kompozice parku
  5. Vyhlídky
  6. Zahradník Rudolf Wácha
  7. Ptáci a rostliny
  8. Jezírko
  9. Hmyz
  10. Vodojem a Štekl

Texty k naučné stezce najdete také na stránkách NPÚ

Historie zahrad a parku na hluboké

  • pol. 13. stol. — královský hrad, založený na skalnatém návrší nad řekou Vltavou
  • 1490 — přestavba hradu do pozdně gotické podoby za držení Viléma z Perštejna, Vilém zakládá nové rybníky (Bezdrev), kultivuje krajinu pod hradem, na jižní stráni založena vinice
  • 1580–1596 — za pánů z Hradce hrad mění podobu na třípodlažní renesanční zámek s opevněním a hospodářskými budovami
  • 1622–1661 — po Bílé hoře hlubocké panství získává válečník a španělský šlechtic don Baltazar Marradas; zámek dostává podobu pevnosti s mohutným opevňovacím systémem
  • 1661–1948 — zámek s panstvím v držení Schwarzenbergů
  • 1670 — zámek zůstává pevností, Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (1615–1683) proto dává založit zahradu v podzámčí u Munického rybníka; zahrada sestávala z květinové, ovocné a kuchyňské zahrady, k realizaci povolán zahradní mistr Georg von Meysse
  • 1706–1729 — barokní přestavba zámku za knížete Adama Františka (1703–1732) podle návrhu Pavla Ignáce Bayera (†1733)
  • 1708–1713 — výstavba reprezentačního loveckého sídla, barokního zámku Ohrada na břehu Munického rybníka, podle projektu Pavla Ignáce Bayera; při přestavbě zámku se stala Ohrada v letech 1711–1728 hlavním sídlem knížecí rodiny
  • 1743 — zbořeno opevnění, zasypány příkopy; u zámku zřízeny zahrady využívané převážně knížecími úředníky
  • 1766–1771 — na levém břehu Vltavy založena za Josefa Adama (1732–1782) Stará obora s výměrou 1500 ha, určená pro muflony, daňčí a černou zvěř 
  • 1777 — prostor jižně a západně od zámku obklopený loubími, na která navazovala ovocná zahrada
  • 1786 — Lusthaus (letohrádek) s vyhlídkou na skalním ostrohu nad Vltavou jižně od zámku (vyobrazen na vedutách již z počátku 18. st.)
  • 1839–1872 — přestavba zámku v novogotickém slohu za knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) a jeho manželky Eleonory z Liechtensteinu (1812–1873), projekty vypracovali vídeňský architekt Franz Beer a knížecí stavební ředitel Damasus Deworezky; zakládáním parku pověřen zahradník Gervasus Immelin, současně probíhaly parkové úpravy okolní krajiny
  • 1851–1854 — pokračovaly úpravy parku pod vedením Theodora Rehdera, syna zahradního inspektora knížete Pücklera v lužickém Mužákově; kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785–1871) na svých panstvích zakládal krajinářské parky, důsledně respektující pravidla anglických krajinářů
  • 1851 — vysazeno v parku 11 600 stromů, roku 1856 vysazeno 2 180 kusů exotických dřevin
  • 1854–1864 — dokončovací práce v parku pod vedením zahradníka Rudolfa Wáchy (1825–1899)
  • 1844–1847 — severně od zámku postavena novogotická budova zimní jízdárny propojená v letech
  • 1853–1854 se zámkem zimní zahradou
  • 1853 — založena Nová obora na pravém břehu Vltavy zaměřená na chov jelení zvěře
  • 1862–1865 — postaven zámeček Štekl na místě starých budov v předhradí
  • 1867–1868 — postavena litinová veranda při jihovýchodní fasádě zámku
  • 1945 — zámek a hlubocké panství přechází pod národní správu
  • 70. léta 20. stol. — obnoveny parterové zahrady kolem zámku podle projektu Ivo Hofmanna
  • poč. 80. let 20. stol. — výstavba areálu základní školy v západní okrajové části parku
  • 90. léta 20. stol. — regenerace krajinářského parku podle projektu Věry Hrubé
  • 1997 — opraveno a napuštěno jezírko ve střední části parku
  • 1999 — vyhlídkové místo v louce nad hřbitovem opatřeno zídkou s popisem výhledu
  • 2001 — zámek Hluboká s areálem prohlášen za národní kulturní památku