Přišel podzim, a přesto zámek Hluboká stále vítá návštěvníky. Bývalo tradicí, že se brány zámku pro turisty uzavřely 31. října a čekalo se až do 1. dubna následujícího roku... Temperované prostory však umožňují pracovníkům zámku i v chladném období přivítat zájemce o prohlídku. Je co nabídnout. Postupně se instalovaly pokoje, které patří spíše ke komornějším. Ve větší části přízemí, které nabízí ke zhlédnutí zimní zámecký okruh, byla soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů hlubockého panství. Nejprve projdeme do Hamiltonova salonu. Již na chodbě, kromě trofejí a grafických listů z 18. století s tématem lovu, si můžeme povšimnout zarámovaných fotografií členů knížecího rodu Schwarzenbergů. Motiv lovu nás provází i v dalších prostorách, kuřáckého salonu a malé jídelně Terezie. Dále následuje honosná lovecká jídelna, přípravna, malá jídelna Dr. Adolfa, jeho pracovna, obývací pokoj a ložnice.

Více informací
  • tento okruh je dnes otevřen 9.00–16.00
  • 150 Kč (dospělí) Koupit lístek
  • délka 40 minut
  • max. 20 osob
  • nutnost rezervace pouze pro skupiny
Knihovna

Trasa nazvaná Reprezentační pokoje ukazuje tzv. piano nobile hlubockého zámku: ranní salon, čítárnu, kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji kněžny Eleonory a expozici zbraní – předsíň zbrojnice a zámeckou zbrojnici. Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem. Nejcennější nábytek se nachází v ranním salonu. Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenbergů. Zajímavá je ukázka cenného mobiliáře, který soustředil knížecí rod Schwarzenbergů. Jde o luxusně zařízené interiéry z 19. století včetně 10 723 knih, uložených v policích zámecké knihovny. Bohatá sbírka zbraní patří mezi nejcennější kolekce v českých zámeckých sbírkách.

Více informací
  • tento okruh je dnes uzavřen
  • 200 Kč (dospělí) Koupit lístek
  • délka 55 minut
  • max. 55 osob
  • nutnost rezervace pouze pro skupiny
toto je kuchyně

Unikátní ukázka kuchyně velkého panského domu. Stejně jako romantická přestavba zámku v 19. století, byla i orientace kuchyně a její poloha inspirována anglickými sídly. Kuchyně je v suterénu, v části orientované na sever, aby tehdejší provoz s velkými kuchyňskými sporáky nerušil život na zámku. Návštěvníka překvapí nejen svou rozlohou, ale i jednotlivými částmi zaměřenými podle úpravy a charakteru jednotlivých pokrmů (studená kuchyně, teplá kuchyně, cukrárna). Autentické vybavení a zařízení bylo používáno ještě krátce po roce 1945.

Více informací
  • tento okruh je dnes uzavřen
  • 100 Kč (dospělí)
  • délka 35 minut
  • max. 25 osob
  • nutnost rezervace pouze pro skupiny

Velice zajímavý výhled na okolní krajinu umožňuje návštěva zámecké věže, pokud je ovšem příznivé počasí. Byla nově postavena po roce 1847 na místě původní věže barokního zámku, která se zřítila. Neměla hluboké základy a během radikální stavební rekonstrukce prvního nádvoří v 19. století byla stržena přední budova, která tvořila opěrné zdivo barokní věže. Nově postavená neogotická věž s cimbuřím měří od nádvoří 52 metrů, od dolního parteru zámeckého parku 58 metrů. Je o něco nižší než Černá věž v nedalekých Českých Budějovicích, která měří 71,9 metru, má však o 20 schodů na ochoz víc, celkem 245. Připočteme-li k výšce věže výšku ostrožny, na které zámek stojí, díváme se na okolní krajinu ze 102 metrů V případě špatného počasí bude věž zavřena!

Více informací
  • tento okruh je dnes uzavřen
  • 100 Kč (dospělí)
  • délka 1 minut
  • neomezeně
  • rezervace není nutná

Prohlídková trasa Hostinské pokoje Vás zavede do tří apartmánů a několika pokojů II. patra zámku, kterých se od poloviny 19. století využívalo pro ubytování příbuzných, přátel a vážených hostů knížecí rodiny Schwarzenbergů. Součástí prohlídkové trasy je i tzv. Stříbrnice, která představí unikátní kolekce schwarzenberského stříbra.

Více informací
  • tento okruh je dnes uzavřen
  • 250 (dospělí)
  • délka 70 minut
  • max. 10 osob
  • nutnost rezervace pro jednotlivce i skupiny

Soukromé pokoje mají komornější charakter než tzv. piano nobile hlubockého zámku. Přibližují život posledních majitelů po romantické přestavbě v polovině 19. století, konkrétně knížecích párů Jana Adolfa II. Schwarzenberga s manželkou Eleonorou, roz. princeznu z Liechtensteinu, Adolfa Josefa s jeho manželkou Idou, roz. princeznu z Liechtensteinu, Jana Nepomuka II. s manželkou Terezií, roz. hraběnku Trauttsmandorf, a Adolfa s manželkou Hildou, roz. princeznou z Lucemburku a Nassau. Pokoje jsou zařízeny podle inventářů z posledního období pobytu Schwarzenbergů. Na trase je lovecká jídelna, přípravna, pracovna, mramorový sál, ložnice, pokoj pro služku a původní sanitární vybavení WC s koupelnou. Technickou zajímavostí je osobní a nákladní výtah. Zvýrazněným motivem je na prohlídkovém okruhu lov jako výrazný prvek života aristokratických obyvatel zámku, jejich rodin a přátel. Trasa prochází pokoji přízemí a prvního patra zámku.

Více informací
  • tento okruh je dnes uzavřen
  • 150 Kč (dospělí)
  • délka 55 minut
  • max. 20 osob
  • nutnost rezervace pouze pro skupiny

Zámecký areál v Hluboké nad Vltavou se rozprostírá na terénní vyvýšenině na severním okraji Českobudějovické pánve. Novogoticky upravený zámek zaujímá dominantní polohu na skalnatém výběžku, jeho nejbližší okolí je upraveno v podobě pravidelných parterů na dvou terasách. Rozsáhlý krajinářský park založili Schwarzenberkové v 50. letech 19. století jako součást romantických úprav šlechtického sídla, v návaznosti na novogotickou přestavbu zámku. V okolí zámku i v parku se nachází dendrologicky hodnotná sbírka cizokrajných dřevin. Zámecký park o rozloze 58 ha se nachází v nadmořské výšce 390-450 m n. m. Historie Zámecký areál i okolní krajina dostaly svou současnou podobu při novogotické přestavbě zámku, provedené v letech 1840-1871 za knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenberku a jeho manželky Eleonory. Při svých cestách po Británii knížecí manželé navštívili anglický a skotský venkov, kde se seznámili s tvorbou významných anglických krajinářů, jakými byli William Kent (1684-1748), Lancelot ‘Capability‘ Brown (1716-1783) a Humphry Repton (1752-1818). Navštívili řadu panských sídel s krajinářskými parky, ale také přírodu v Jezerní oblasti a Skotsku. Kníže byl pozván ke královně na zámek Windsor. Druhou cestu po Anglii v roce 1838 podnikl kníže pravděpodobně již s myšlenkou zbudování elegantního venkovského sídla v Čechách podle anglických předloh. Důvodem výběru Hluboké byla výhodná poloha zámku v krajině, ale i středověké jádro zámku s členitým půdorysem. Kníže chtěl na oblíbeném místě vybudovat sídlo s patřičnou mírou pohodlí a reprezentace podle vzoru anglického královského sídla ve Windsoru. Důležitou úlohu zřejmě sehrála také inspirace romantickými historickými romány Waltera Scotta. Zámecký park byl založen na polích v blízkosti zámku. Terén musel být nákladně vyrovnán rozsáhlými navážkami. V letech 1851-1854 úpravy vedl zahradník Theodor Rehder, syn zahradního inpektora knížete Pücklera v lužickém Muskau. Další práce až po dokončení parku roku 1864 vedl knížecí zahradník Rudolf Vácha (1825-1899). Ten využil bohatých zkušeností z rozsáhlých studijních cest do tuzemska i do ciziny, na které byl knížetem vyslán. Popis Horní terasu před vstupem do zámku na východní straně vymezuje stavba bývalé zimní jízdárny (Alšova jihočeská galerie), propojená se zámkem prosklenou chodbou zimní zahrady. Na západní straně s horní terasou sousedí bývalý zámeček Stöckel (hotel Štekl). Na terase před vstupem do zámku se prostírá pravidelný parter. Severní stranu uzavírá dvouramenné schodiště s novogotickou kašnou, ukryté ve skupině vzrostlých buků. Budovu zámku ze tří stran obklopuje na nižší terénní úrovni pravidelně upravená Dolní zahrada. Mezi keři se nachází kruhový bazén s vodotryskem, do kterého ve známé pohádce spadla pyšná princezna Krasomila. Před jižním průčelím zámku s patrovou litinovou verandou se v přízemí nacházela oranžérie (nyní obřadní síň). Z vyhlídkové terasy se otevírá velkolepé panorama krajinářského parku na Podskalské a Poříčské louce. Za siluetou nedalekého města České Budějovice výhled uzavírá vzdálený masív Blanského lesa s dominantou hory Kleť. Prostor Dolní zahrady je z dendrologického hlediska pozoruhodný. Nachází se zde kvalitní vzrostlé stromy převážně cizokrajných druhů jako je liliovník, samčí i samičí strom jinanu, mišpulolistý dub, kaštanovník, platan, nahovětvec, křehovětvec, ořechovec vejčitý; z jehličnanů smrk dvoubarvý, zerav obrovský, jedlovec. Z domácích druhů je třeba zmínit vzrostlý jilm a mohutný letitý tis. V porostu po obvodu zahrady se otevírají výhledy do Podskalské louky. Severně od zámku na parter navazuje krajinářský park, protkaný sítí kočárových a promenádních cest. V plynulých křivkách procházejí cesty přírodě blízkými scenériemi, tvořenými porosty domácích dřevin a loukami se solitérními stromy. Exotické druhy jsou použity pouze pro obohacení partií nenápadnými barevnými a tvarovými kontrasty. Park spoléhá pouze na přírodní dominanty a vzdálené vypůjčené krajiny – výhledy na rozlehlou hladinu Munického rybníka s loveckým zámkem Ohrada, dvůr Vondrov s přilehlou sítí alejí, siluetu Šumavy a Blanského lesa a průhledy parkem do blízké obory. Na vyhlídkovém návrší před zámkem stojí novogoticky upravená vodárna. Do rezervoáru vyhloubeného ve skále se trkačem čerpá voda z Vltavy, využívaná i k napájení parkového jezírka. Stranou hlavního parkového prostoru vede východním svahem zpevněná příjezdová cesta k zámku. U ní je umístěn objekt bývalých panských garáží a malý patrový domek, někdejší prachárna. V roce 1997 bylo opraveno a napuštěno jezírko ve střední části parku, následně byl obnoven i obloukový mostek na ostrov (1998). Vyhlídkové místo v louce nad hřbitovem je od roku 1999 opatřeno cihelnou zídkou s popisem výhledu. Na konci 90. let bylo instalováno velkolepé slavnostní osvětlení zámku, parteru a dolní zahrady. Marek Ehrlich Literatura: Pavlátová, M. – Ehrlich, M. a kol.: Zahrady a parky jižních Čech. Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o.s. a Nebe s.r.o., Praha a České Budějovice 2004 Pavlátová, M. – Popelová, I.: Zámecký park Hluboká nad Vltavou. Nadace pro rozvoj kulturního dědictví, Hluboká nad Vltavou 1994 Pacáková-Hošťálková, B. a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri, Praha 1999

Více informací
  • tento okruh je dnes otevřen 8.00–17.00
  • Zdarma (dospělí)
  • délka 0 minut
  • neomezeně
  • rezervace není nutná